REVIEW -> Assassin's Creed: Renezance / Assassin's Creed: Renaissance

24. listopadu 2014 v 23:23 | Michiyo Yokomura

Autor: Oliver Bowden
Serie: Assassin's Creed
Nakladatelství: Fantom Print
Cena: 199,-

Obsah: Templáři a Assasíni jako úhlavní nepřátelé. Kdo by to byl řekl? Ezio Auditore zřejmě ne, dokud členové utajeného templářského řádu neuvrhli jeho rodinu do zkázy a opovržení.
Za pomoci přátel a zbývajících příbuzných se Ezio vzchopil a naučil se vražednému umění assasínů, aby se mohl pomstít. Celý svůj život tak zasvětil jediné věci, zničení templářského cejchu.
Knihu jsem si půjčila z pouhého vyhecování, že si přečtu něco, co se někomu líbilo a možná mě to zaujme. Upřímně, nevěřila jsem tomu, protože knihy psané na základě počítačových her pro mě obvkle nemají žádné kouzlo. Hry nehraju, příběh jsem neznala a taky jsem automaticky předpokládala, že to bude napsané dost neslavně, jak už tomu při těhle námětech bývá. Nicméně jsem se obrnila a zarytě četla. Nebavilo mě to první kapitolu. Možná kapitolu a půl.
Hlavní postavu jsem si téměř okamžitě oblíbila. Většinou mi to trvá podstatně déle, ale jelikož mi strašně připomínal mého dobrého přítele, od něhož jsem si shodou náhod knihu vypůjčila, četlo se mi o něm dobře. A jak příběh pokračoval, četlo se mi ještě lépe. Zamilovala jsem si Ezia i jeho osamocenou poušť za pomstou a obnovou svého rodu.
Upřímně, potěšilo mě, že to nebyl klasický happy end, kdy se mu zadařilo oboje zároveň. Pomstu sice vykonal, ale rod neobnovil, ani nevrátil do původního stavu. Nezbyl mu na to čas, protože honbou za spravedlností strávil dobrých 30 let a podle konce předpokládám, že ani potom neskončil. Těžký úděl assasínů, o tom žádná.
Po přečtení musím tedy uznat, že jsem se pletla. Každá kniha inspirovaná hrou nemusí být dílo pouze pro skalní fanoušky. Nejsem skalní fanoušek Assasin's Creed a knihu jsem přeso zařadila mezi svá oblíbená díla. A že jich tam moc není :D
Příběh je chytlavý, dobře promyšlený a nechybí v něm ani detaily, na což si potrpím. Alespoň důležité postavy jsou dobře vypodobněny a prochází určitými proměnami, takže další z mých kritérií jsem si mohla odškrtnout. Popis není táhlý ani kostrbatý, přestože je značně podrobný a čtenář se díky tomu lehce uvede do děje a představí si poměrně snadno i tu nejméně důležitou chatrč, kolek které se Ezio mihne. Jediným zklamáním pro mě tedy byla druhá polovina knihy, ve které se příběh začal odvíjet na můj vkus až příliš rychle. Ačkoli chápu, že autor potřeboval do necelých 300 stránek vespat téměř 30 let Eziova života, na konci to vzal hezky pomalu a střídmě a od středu uháněl klusem, aby to tam všechno narval. Ještě bych nad tím přimhouřila oči, kdyby některé důležité scény neproběhly tak zatraceně hladce a bez problémů, což po nějakých dvou- třech začne být trochu otrava. Sic jsem od začátku byla fanouškem assasínů a fandila jim, aby nakopali templářům zadek, nebránila bych se více prohrám nebo zádrhelům na jejich straně. Ale jinak si nemám na co stěžovat. Kniha mě svým zpracováním oslovila, líbila se mi a četla se rychle i přes popisky bohaté na přídavná jména.


Doporučení: Ať jste fanošek hry nebo nejste a máte kteroukoli věkovou kategorii, sežentě si ji a přečtěte. Rozhodně vám to neublíží a může vám to jedině prospět. Dostanete určitou představu o tom, jak to ve středověku vypadalo v Itálii a projdete se Benátkami alespoň v duchu, když ne doopravdy. Četbu si užijou nadšenci do akce i mírumilovnější typy. Kniha není ochuzená ani o boj, ani o lovestory a nechá vás nahlédnout do osamoceného života, zasvěceného pomstě a spravedlnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama