SERIAL STORY -> Jak se liška nechala potetovat - úvod

30. září 2014 v 13:45 | Michiyo Yokomura |  PORTFOLIOFOX
Kdo mě zná, ví o mé zálibě v tetování. Nepatřím sice mezi nadšence, kteří si nechají potetovat kde co a kde čím, ale tetování se mi všeobecně líbí. A to dost na to ,abych si nějaké taky nechala udělat, že jo.


Vždycky se mi líbila určitá symbolika, kterou si tetování nese. Tedy pokud se budeme bavit o těch, kteří si nenechají něco vytetovat proto, že je to strašně v módě nebo proto, že si přesně tohle samé dal vytetovat ten a onen, proto to musí mít zaručeně také. Jsem zastáncem originálních tetování, které mají pro svého majitele význam.
Netvrdím, že to nemůže být věc, kterou má i X dalších lidí. Pokud to znamená to, co to znamenat má, je buřt, kolik dalších to z jakého důvodu má. Ale nechat se tetovat pro nic za nic mi přijde k ničemu. Ale každého věc, že.
Nicméně já se poprvé nechala potetovat tuším v patnácti. Jo, běžně vám v salonu v tomhle věku tetování neudělají. Mě tetoval kamarádův strejda, když dostal od mé mámy požehnání. Navrhnul mi motiv jen pro mě a já si domů hrdě odnesla podivnou kérku nad zadkem, která tvarem připomíná svícen, ale je to vlastně něco, co nedokážu přesně specifikovat. Ale nemůžu říct, že bych toho teď litovala, protože se z toho prostě stal jakýsi symbol jedné mé životní etapy, na kterou ráda vzpomínám. Druhé tetování přišlo asi o dva roky později od stejného člověka, tentokrát to byla růže s listy vzadu na krku, která měla svůj význam. A od té doby se utváří a přetváří další nápady na tetování, které bych si ráda nechala v budoucnu udělat, ale zatím jsem se k tomu nedopracovala.
Teď ale nastal čas, kdy jsem si řekla, že je konečně na čase začít na svých tetování pracovat. A protože jsem nechutný perfekcionista, který musí mít na všechno systém, utvořila jsem si ho i tady. Takže v první řadě přijde na přetřes obnovení a přetetování mých současných dvou tetování.

Proč?
Protože růže mi na krku vybledla takovým způsobem, že už téměř není poznat, co to vlastně je a symbol na zádech se mi tak úplně nelíbí ve své současné podobě, nehledě na to, že taky bledne, harant jeden. Proto v první fázy přišlo na přetřes zamyšlení se nad tím, co bych si vlastně představovala. A to je asi ta nejhorší věc pro mě, protože to musí být vždycky něco, u čeho jsem si jistá, že mě neomrzí, ani jednou nezalituju, že jsem si dala vytetovat zrovna tohle a jednoduše to musí pro mě něco znamenat. A jstli jste se už nad něčím podobným někdy zamýšleli, rozhodně mi přitakáte, že nacpat velký význam do jedné věci není vždycky tak úplně jednoduchá záležitost. Ale u mě naštěstí ani tak složitá, protože víceméně vím, co pro mě má jaký význam. Takže mi obvykle stačí jen to trochu promyslet, zkombinovat a tradá, nápad je na světě.
O tom ale až v prvním díle.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama