Běžný den v Nořišti

27. července 2014 v 15:56 | Michiyo Yokomura |  DENÍK
Kdo už byl někdy v životě s dětmi na mateřské, zná dobře denní koloběh, který se potýká s nesnesitelným stereotypem. Pokud jste z těch, které to teprve čeká, brzy zjistíte, že to zlatavé pozlátko, co se tváří lákavě při představě, jak nemusíte ráno vstávat do práce a nechat se prudit naštvaným šéfem, brzy opadne a vy dojdete k poznání, že je to v základu naprosto stejné.
Ani my nejsme výjimka. Každý den probíhá podle stejného harmonogramu a zavání fádností, přesto nemohu říci, že se nudím nebo přímo blbnu z neměnného režimu.
A jak to u nás v noře vlastně probíhá?


5:00 - 5:30 Zvoní budík. M po něm sahá a vypíná ho, já se opět zvedám z postele, kam jsem před deseti minutami ulehla po zdlouhavém hledání dudlíka schovaném někde pod Miou v postýlce, a odcházím do kuchyně přichystat mu teplý čaj do termo hrnku se snídaní. Sama do sebe v polospánku nacpu banán, abych zahnala to úděsné kručení v žaludku a odcházím do postele. Ulehnu a šťouchnu do M, aby vstával a nezaspal. Pak už jen matně vnímám, jak se hrabe z postele, obléká, odchází...

6:00 - 7:30 Jedno z dětí vstává. Tady nastává každý den zásadní bod celého rána. Pokud vstává první Mia a je kupodivu dobře vyspaná, sedí v postýlce a volá mě, abych ji odnesla k sobě na tátovu polovinu, kde se utáboří a dožaduje se pohádek. Max tedy může dál nerušeně spát, pokud ovšem nevstává zrovna na jídlo. Když se ale Mia vyspí špatně, vstává s řevem, kterým budí Maxe, ať už je právě najedený a spal by nebo vstává rovněž na jídlo. Oba proto odnáším k nám do postele, kam je uložím a odebírám se do kuchyně, abych jim nachystala lahve s mlékem. Velkou odevzdávám Mie a ze druhé nakrmím Maxe, se kterým se poté uložím a bez ohledu na Miu sledující pohádky oba usneme.
Pokud ale vstává první Max a já k němu stačím vyběhnout včas, aby křikem nevzbudil sestru, odnesu ho k nám do postele, nakrmím a nechám vedle sebe usnout, přičemž usínám také. Pokud ovšem svým křikem sestru vzbudí, je postup stejný jako nahoře.

8:00 - 9:00 Mia mě dloube do očí nebo plácá po hlavě. To signalizuje, že už se dostatečně vyválela a může začít něco dělat. Vstávám, oblékám se a odcházím pro výběr oblečení, kterého není škoda na zapatlání od druhé snídaně. V případě, že vyberu oblečení, které Mie nevyhovuje, nastává maraton po bytě a gladiátorský zápas, abych ji přiměla k převléknutí a usazení na nočník. Jakmile ji dostanu na lopatky a přes hlučné protesty na ní vše dostanu, odcházím nachystat jídlo, které za dalších dvacet minut rozpatlá po konferenčním stolku, gauči, podlaze a nejlépe i po mně, bráchovi a většině přehozu na postel. Když se mi zadaří vzít oblečení, které se jí líbí, pomáhá mi s převlékáním a následuje stejný princip snídání.

9:30 - 10:00 Znovu usazuji na nočník a pouštím se do prvního úklidu. Zametám, vytírám, utírám prach a opatlaný nábytek. Přitom se s Miou peru o hadřík, protože chce také utírat. Po úklidu myju upatlané dítě, které opět řve, protože ačkoli mytí stolu, skříněk a zdí jí velice baví, umývání sebe prostě nesnáší. Přitom zaslechnu dělostřelbu následovanou usilovným tlačením a zvukem, který signalizuje blátivý poločas v plínkách. Odkládám proto Miu a sbírám Maxe, se kterým odcházím do koupelny. Je příjemná změna, že se mě nesnaží přeprat, když ho převlékám a umývám zadek. Naopak se na mě culí jako sluníčko a já pookřávám. Vracím se s ním do pokoje a zjišťuji, že Mia rozlila kakao po uklizeném konferenčním stolku a teď ho z něj srká či lemtá jako pejsek. Odkládám Maxe do houpacího křesílka a odcházím pro hadr.

11:00 - 13:00 Max pokojně spí v lehátku a já zadělávám těsto. Mia zaujatě zkoumá, co to dělám a chce pomáhat. Přitom jí třikrát převléknu, protože se dvakrát počůrala a jednou nehorázně zamatlala. Po chvíli se proto raději uchýlí k vyndávání všech příborů, vařeček, naběraček, kastrolů a dalších věcí, co obsahují dolní šuplíky a skříňky, načež odbíhá do pokoje, aby mlácením šťouchadlem o podlahu vzbudila brášku. Jdu ho znovu uhoupat ke spánku a Mia se vrací do kuchyně, kde bere vařečku, otevírá klec a poskytuje králici její každodenní rozcvičku, kdy ji nahání vařečkou po kleci. Domlouvání nepomáhá, umyju tedy nádobí a jdu nakrmit Maxe, který nechce. V domnění, že tedy vydrží, než nakrmím Miu, odcházím zachránit polomrtvého králíka s nabídkou oběda. V ten okamžik si uvědomuji fatální chybu, kdy jsem měla jídlo nejprve nachystat a až poté o něm mluvit. Mia okamžitě začne šílet hlady a ječí celou dobu, dokud jídlo není na stole. Její pozornost proto odvádím dupáním, které napodobuje po mně.
Při obědě si Max rozmyslí, že nakonec jíst přeci jen chce a začne znepokojeně dudlat. Snažím se Miu neefektivně popohnat, přičemž nechápu, proč mi všichni tvrdí, že se z jedné porce najím já i dítě. Mia ji zvládne spořádat celou sama, já si dám sotva tři lžíce a přitom konejším Maxe, který už vyloženě řve a vyhrožuje mi dudlíkem v pěstičce. Jenomže jakmile odložím talíř a chopím se lahve s mlékem, Max se utiší a rozeřve se Mia, která chce ještě. Vážně nechápu, proč tedy ona netloustne a já nehubnu, nicméně při vysvětlování, že jen nakrmím brášku a pak jí ještě přidám, se Max opět rozhodne, že nemá hlad a že chce vlastně spát. Max usíná a já jdu Mie přidělat oběd, jenomže ta už spí taky. Narvu jí do plínky, uložím je a odcházím dovařit, dopéct a uklidit bordel v kuchyni.

14:00 - 16:00 Děti s křikem vstávají a M přichází z práce. Po zjištění, že je táta doma, Mia zahazuje dudlík a tahá ho do pokoje, aby jí nakreslil koko a auto. Po chvíli M prchá a přesvědčujemě, ať si to s ním vyměním. Takže chvíli houpá a žvatlá na Maxe, zatímco já další hodinu maluju arzenál slepic a trabantů. Když to mě nebo Miu přestane bavit, jdu nakrmit Maxe a Mia se dál kreativně rozvíjí na nábytku, zdech i podlaze. Beru věci a odcházíme na procházku. Někdy se ovšem poštěstí, že M přijde a děti ještě spí, čímž se naskytne několik minut volné zábavy.

18:00 - 19:00 Po hodinách parašutismu a astronautství, které pořádá venku M pro Miu a kapsách plných kytiček jdeme domů. Následuje Maxovo vzteklé poskakování, jak se snaží upozornit, že jsem hrubě nedodržela jeho hodinu koupání, napouštím vodu a koupu. Poté hromadně krmím. Maxe, Miu i M. Maxe uložím ke spánku a čekám na výsledky venkovní procházky. Pokud mám štěstí, Mia je za chvíli tuhá a já odcházím do práce. V opačném případě pouštím oblíbenou pohádku a stejně odcházím pracovat.

20:00 - 21:00 Se sluchátky v uších si užívám pracovní povinnosti a poťouchle se zdržuju co nejdéle, aby si M užil nerudnou Miu a stále se budícího Maxe. Jen nerada se pak vracím, přebírám plačící dítě a uspávám.

22:00 - 23:00 Max spí jak nemluvně a já se peru se sestrou o koupelnu. Po koupelnovém relaxu odnáším vytuhlou Miu do postýlky a zasedám k pc dodělat resty. Dopsat konečně mail kamarádce, udělat pro M letáky, obchodit blogy a třeba na ten svůj něco také sesmolit a když zbyde čas, něco napsat do kapitoly.

24:00 Ulehám vedle zařezávajícího M a usínám nespokojená, že jsem zase nic nestihla. Za hodinu vstávám, jdu krmit Maxe a hledat Mie dudlík...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama